top of page

Systemická psychoterapie představuje...

Díky pluralitě a rozmanitosti psychoterapeutický směrů si většina terapeutů (ale i klientů) hledá vlastní přístup, který jim vyhovuje a je blízký. Důležité je, jak si spolu terapeut a klient vyhovují. Všechny akreditované psychoterapeutické směry se snaží pomoci klientovi - liší se v prostředcích, které k tomu nabízejí. 

Úlehla (1996) uvádí, že systemická psychoterapie je svébytnou terapeutickou školou, která utvořila vlastní ucelenou teorii psychoterapeutického procesu. Psychoterapii chápe jako „záměrné, zdůvodněné a cílené použití psychoterapeutických prostředků k dosažení, obnovení a udržení kvality života klienta tak, aby mohl žít život, co možná bezpečný, podněcující, uspokojující a příjemný a to především a aspektech osobních, pracovních, zdravotních a sociálních.“ (Úlehla, 1996).

Systemický přístup čerpá na obecné úrovni z filozofie radikálního konstruktivismu, z moderní biologické teorie poznání a postmoderního obratu k jazyku. Díky tomu nabízí jiné vymezení základních terapeutické pojmů: klient, terapie, problém aj. a také komplexních teoretických modelů: model pomoci a kontroly, klinická teorie, koncept sebedefinice terapeuta apod. Z obecné úrovně a vymezení pojmů vychází metodická výbava terapeuta a jednotlivé technické nástroje (konstruktivní otázky, zplnomocnění klienta, ocenění klienta, externalizace...). V myšlenkovém rámci dochází k posunu od lineární kauzality ke kauzalitě cirkulární, na terapeuta není pohlíženo, jako na nezúčastněného pozorovatele, ale naopak jako na zúčastněného a aktivního člena terapeutického systému (Schlippe, Schwarz, 2001). Psychoterapeut není chápán, jako expert, který klienta vede. Je nahlížen, jako rovnocenný partner klienta, jehož profesní dovednosti vedení rozhovoru umožňují klientovi změnit úhel pohledu na svět, většímu porozumění sobě a vztahům kolem klienta a umožnění změny v klientově příběhu života. Právě rozmanitost perspektiv je v systemické terapii zdůrazňována. 

Zdroje:

SCHLIPPE, A., SCHWEITZER, J. Systemická terapie a poradenství. Brno: Cesta, 2001.

ÚLEHLA, I. (1996) Umění pomáhat. Písek: Renesance, 1996. ISBN: 80-86429-36-9.

bottom of page